POVRCH ČESKÉ REPUBLIKY

Převážnou část našeho státního území zaujímá Česká vysočina. Pásmem moravských sníženin, které tvoří Dyjskosvratecký úval, Vyškovská brána, Hornomoravský úval, Moravská brána a Ostravská pánev, hraničí se Západními Karpaty. Na jižní Moravu zasahuje z jihu od Dunaje Západopanonská pánev. Pouze nepatrné území na Opavsku patří ke Středoevropské nížině, která se prostírá převážně na území Polska. Přehledná tabulka geomorfologického členění je zde.

HERCYNSKÝ SYSTÉM

A. Hercynská pohoří

A.1. Česká vysočina

A.1.1. Šumavská subprovincie
A.1.1.a) Českoleská oblast

- Český les - ukloněná kra, tektonické struktury, Čerchov - 1042 m - nejvyšší bod

- Podčeskoleská pahorkatina

- Všerubská vrchovina

A.1.1.b) Šumavská hornatina

- Šumava - asymetricky ukloněná kra, povrch modelován horským ledovcem, jezera - Černé, Čertovo, Plešné atd., zarovnané povrchy tzv. pláně, Plechý - 1378 m - nejvyšší bod

- Šumavské podhůří

- Novohradské hory

- Novohradské podhůří

Zpět na tabulku geomorfologického členění
A.1.2. Česko - moravská subprovincie
A.1.2.a) Středočeská pahorkatina
- plochý zarovnaný povrch rozřezaný údolími Vltavy, Lužnice a Otavy, tvary spojené se zvětráváním žuly a četné mrazové relikty ( sruby, mísy )

- Táborská pahorkatina

- Blatenská pahorkatina

- Benešovská pahorkatina

- Vlašimská pahorkatina

A.1.2.b) Jihočeské pánve
- tektonicky podmíněné, asymetricky rozdělení Lišovským prahem na dva celky :

- Třeboňská pánev

- Českobudějovická pánev

A.1.2.c) Českomoravská vrchovina
- erozně denundační reliéf proříznutý údolími vodních toků, centrum tvoří kerné vrchoviny, Javořice - 837 m - nejvyšší bod

- Železné hory

- Hornosvratecká vrchovina

- Křižanovská vrchovina

- Jevišovická pahorkatina

- Javořická vrchovina

- Křemešnická vrchovina

- Hornosázavská pahorkatina

A.1.2.d) Brněnská vrchovina
- kontakt s Karpatskou jednotkou, reliéf různorodý

- Boskovická brázda - tektonická sníženina tvořena dílčími kotlinami

- Bobravská vrchovina - tvořena vyvřelinami, složitá struktura hrástí a prolomů

- Drahanská vrchovina - součástí je Moravský kras, který je tvořen devonskými a spodně karbonskými vápenci, krasové útvary, jeskyně atd.

Zpět na tabulku geomorfologického členění
A.1.3. Krušnohorská subprovincie
A.1.3.a) Krušnohorská hornatina

- Smrčiny

- Krušné hory - jednostraně ukloněná tektonická kra, ledovcová modelace, rašeliniště, sopečné vrcholy - Klínovec - 1244 m

- Děčínská vrchovina - křídové pískovce, strukturní reliéf - věže, brány
A.1.3.b) Podkrušnohorská oblast

- Chebská pánev

- Sokolovská pánev

- Mostecká pánev - ve všech třech pánvích jsou ložiska třetihorního uhlí, vlivem těžby výrazná antropologická modelace

- Doupovské hory - troska mohutného stratovulkánu

- České středohoří - obnažené výlevy sopečných hornin, nejvyšší bod - Milešovka - 837 m

A.1.3.c) Karlovarská vrchovina
- omezena zlomovými svahy, z plochého terénu vystupují mladé sopečné útvary

- Slavkovský les

- Tepelská vrchovina

Zpět na tabulku geomorfologického členění
A.1.4. Poberounská subprovincie
A.1.4.a) Plzeňská pahorkatina
- zvlněný mírně pahorkatý erozně denundační reliéf, výrazné vrstvy kaolinu

- Rakovnická pahorkatina

- Plaská pahorkatina

- Švihovská vrchovina

A.1.4.b) Brdská oblast

- Džbán

- Pražská plošina - říční terasy

- Křivoklátská vrchovina - apalačský typ reliéfu - krátké hřbety a široká údolí

- Hořovická pahorkatina - součástí je Český kras

- Brdy - oblé široké vrcholy

Zpět na tabulku geomorfologického členění
A.1.5. Krkonošsko - Jesenická subprovincie ( Sudetská )
A.1.5.a) Krkonošská oblast
- kontakt s kontinentálním zaledněním - morénové valy, vyplavené glaciální sedimenty

- Šluknovská pahorkatina

- Lužické hory - pozůstatky třetihorní tektoniky - kupy

- Ještědsko - kozákovský hřbet - Ještěd

- Žitavská pánev

- Frýdlantská pahorkatina

- Jizerské hory - modelace ledovcem, častá rašeliniště, Smrk - 1124 m

- Krkonoše - žulový základ, výrazné zlomové svahy, ledovcová modelace ( jezera ), dva výrazné hřbety, zarovnané plochy tzv. louky, Sněžka - 1602 m - nejvyšší bod ČR, pramen Labe

- Krkonošské podhůří

A.1.5.b) Orlická oblast

- Broumovská vrchovina - na okrajích kuesty umožňující vznik skalních měst - Adršpach

- Orlické hory - Velká Deštná - 1115 m

- Podorlická pahorkatina

- Kladská kotlina - u nás pouze jižní okraj

A.1.5.c) Jesenická oblast

- Zábřežská vrchovina

- Mohelnická brázda

- Hanušovická vrchovina

- Hrubý Jeseník - vyzvižená kra omezená zlomovými svahy, ledovcová modelace - skalní hradby ( Petrovy kameny ), Praděd - 1491 - nejvyšší vrchol Moravy

- Nízký Jeseník - plochý zarovnaný povrch, pramen Odry

- Kralický Sněžník - 1423 m, masivní blok se dvěma rameny, prameny řeky Moravy

- Rychlebské hory

- Zlatohorská vrchovina

A.1.5.d) Krkonošsko - jesenické podhůří

- Vidnavská nížina

- Žulovská pahorkatina

Zpět na tabulku geomorfologického členění
A.1.6. Česká tabule
- je tvořena vodorovně uloženými a pánvovitě prohnutými vrstvami svrchně křídových hornin ( pískovce, slínovce, opuky ), osa je tvořena řadou kotlin podél Labe na které navazují stupňovité plošiny s úrodnými sprašovými půdami, vlivem třetihorních tektonických pohybů vznikly zlomy podél kterých došlo k výlevům hornin ( znělců a čedičů ) a vznikly hory jako Říp a Bezděz, v kvádrových pískovcích vznikla skalní města např. Prachovské skály
A.1.6.a) Severočeské tabule

- Ralská pahorkatina

- Jíčinská pahorkatina

A.1.6.b) Středočeské tabule

- Dolonoohárská tabule

- Jizerská tabule

- Středolabská tabule

A.1.6.c) Východočeské tabule

- Východolabská tabule

- Orlická tabule

- Svitavská pahorkatina

Zpět na tabulku geomorfologického členění

B. Epihercynské nížiny

B.1. provincie Středoevropská nížina

B.1.1. subprovincie Středopolské nížiny
B.1.1.a) Slezská nížina

- Opavská pahorkatina - vliv pevninského ledovce, antropogenní modelace

Zpět na tabulku geomorfologického členění

ALPSKO - HIMALÁJSKÝ SYSTÉM

A. Karpaty

A.1. Západní Karpaty

A.1.1. Vněkarpatské sníženiny
- pruh nižšího terénu, který vznikl při vrásnění Karpat; sníženiny vyplněny sedimenty, dvakrát pod vlivem pevninského ledovce
A.1.1.a) Západní Vněkarpatské sníženiny

- Dyjsko - svratecký úval

- Vyškovská brána

- Hornomoravský úval

- Moravská brána

A.1.1.b) Severní Vněkarpatské sníženiny

- Ostravská pánev - sloje černého uhlí, antropogenní modelace

Zpět na tabulku geomorfologického členění
A.1.2.Vnější Západní Karpaty
A.1.2.a) Jihomoravské Karpaty

- Mikulovská vrchovina - součástí jsou Pálavské vrchy

A.1.2.b) Středomoravské Karpaty

- Ždánický les

- Litenčická pahorkatina

- Kyjovská pahorkatina

- Chřiby

A.1.2.c) Moravsko - slovenské Karpaty

- Vizovická vrchovina - kerná struktura

- Bílé Karpaty - pouze polovina na území ČR

- Javorníky - pouze západní výběžek na území ČR

A:1.2.d) Západní Beskydy

- Moravskoslezské Beskydy - Lysá hora - 1320 m

- Jablunkovská brázda

- Slezské Beskydy

- Turzovská vrchovina

- Jablunkovské mezihoří

- Rožnovská brázda

- Hostýnsko - vsetinská hornatina

A.1.2.e) Západobeskydské podhůří

- Podbeskydská pahorkatina

Zpět na tabulku geomorfologického členění

B. Panonská pánev

B.1. Západopanonské pánve

B.1.1.Vídeňská pánev
B.1.1.a) Jihomoravská pánev

- Dolnomoravský úval

Zpět na tabulku geomorfologického členění

Označení a pořadí jednotlivých úrovní :

SYSTÉM

- velkým a tučným písmem ( HERCYNSKÝ SYSTÉM )

Subsystém

- označen velkým písmenem a napsán tučně ( A. Hercynská pohoří )

Provincie

- označena velkým písmenem a číslem a název podtržen ( A.1. Česká vysočina )
Subprovincie
- označena velkým písmenem a dvěma čísly, napsána kurzívou ( A.1.3. Krušnohorská subprovincie )
Oblast
- označena velkým písmenem, dvěma čísly a malým písmenem před závorkou ( A.1.3.a) Krušnohorská hor. )

Celek - je za odrážkou pod uvedenou oblastí ( - Smrčiny )

Označování jednotlivých geomorfologických celků se provádí na základě dvou parametrů :

a) nadmořské výšky - území s nižší výškou jak 200 m n. m se označuje jako nížina a nad touto hranicí jako vysočina.

b) relativní výšky, což znamená podle rozdílu výšky nejnižšího a nejvyššiho bodu ve stanoveném území, pak pak používáme označení pro 0 - 30 m rozdílu rovina, 30 - 300 m pahorkatina, 300 - 600 m vrchovina a 600 a více metrů hornatina.

Tabulka : Geomorfologické členění České republiky

Systém Subsystém ProvincieSubprovincieOblast
Hercynský Hercynská pohoří Česká vysočina Šumavská Českoleská
Šumavská hornatina
Česko - moravská Středočeská pahorkatina
Jihočeské pánve
Českomoravská vrchovina
Brněnská vrchovina
Krušnohorská Krušnohorská hornatina
Podkrušnohorská
Karlovarská vrchovina
Poberounská Brdská
Plzeňská pahorkatina
Krkonošsko - jesenická Krkonošská
Orlická
Jesenická
Krkonošsko - jesenické podhůří
Česká tabule Severočeské tabule
Středočeské tabule
Východočeské tabule
Epihercynské nížiny Středoevropská n. Středopolské nížiny Slezská nížina
Alpsko - himalájský Karpaty Západní Karpaty Vněkarpatské sníženiny Západní Vněkarpatské sníženiny
Severní Vněkarpatské sníženiny
Vnější Západní Karpaty Jihomoravské Karpaty
Středomoravské Karpaty
Moravsko - slovenské Karpaty
Západobeskydské podhůří
Západní Beskydy
Panonská pánev Západopanonské pánve Vídeňská pánev Jihomoravská pánev

Úvodní stránka